Středa

2. března 2016 v 17:41 | Dominik Bárt |  Seznam všech básní
úplně zarytý do křesla v divadle
očekávání a úsměvy v očích
hleděl jsem s nadějí i bez naděje
na vše kde to začalo
lehce starým popěvkem
který byl ukončen potleskem
_________________uvědomění
lidé odešli
časovou oponou pravdy
kterou jsem na sebe strhl při odchodu
s nadějí i bez naděje
a nevěděl
že dívka doma pláče

jdu po Kuřím rynku
cítím zase to chvění v chůzi a větru zítřka
dnů a nocí
které mi uteklo
avšak z kapsy vypadla mi láska

procházím dlouhou Hlavní třídu
z horního konce mi mává slunce
a nikdo ne a ne rozpálit lampy
chceme-li rozsvítit svá světla
musíme je rozsvítit sami

a tak v kráse předjarních dnů Ostravy
v přelomu čel osvětlených nocí
hledám lásku
hledám její význam
kde ji znovu nalézt
má dívko
má největší fotografko našich pohledů
proč doma pláčeš?

pod starostí praskla žebřina
jež plápolá v krbu v podkroví
ale pro objetí je tu příliš těsno
radši uteču
a nebudu vědět
že dívka doma pláče

pravá láska
kde je?

z kavárny hledí můj hřích
přímo do sakristie katedrály
a zpoza věže měsíc
_______________už zpívá
má fotografko
najednou vím že můžeš odejít
zahradní alej kvete
myšlenkami

pravá láska
kde je?

radniční věž
s žárovkami svých hodin bodá do jícnu
té noci
dívají se dnes lidé ještě na hvězdy?
nepiš dál kdosi našeptává
ženské tělo je největší umění
a já najednou vím že můžeš odejít

pravá láska
znamená ztratit strach ze smrti

dennodenně člověče chodíš stejnou cestou
a nevíš jak se jmenuje ta krásná ulice
jaký štít je na jejím domě

pravá láska
kde je?
ptá se mě teď dívka s pláčem

smět se jen zase v dětské košilce
rozběhnout po poli
řekl bych jí to
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama