Březen 2016

Středa

2. března 2016 v 17:41 | Dominik Bárt |  Seznam všech básní
úplně zarytý do křesla v divadle
očekávání a úsměvy v očích
hleděl jsem s nadějí i bez naděje
na vše kde to začalo
lehce starým popěvkem
který byl ukončen potleskem
_________________uvědomění
lidé odešli
časovou oponou pravdy
kterou jsem na sebe strhl při odchodu
s nadějí i bez naděje
a nevěděl
že dívka doma pláče

jdu po Kuřím rynku
cítím zase to chvění v chůzi a větru zítřka
dnů a nocí
které mi uteklo
avšak z kapsy vypadla mi láska

procházím dlouhou Hlavní třídu
z horního konce mi mává slunce
a nikdo ne a ne rozpálit lampy
chceme-li rozsvítit svá světla
musíme je rozsvítit sami

a tak v kráse předjarních dnů Ostravy
v přelomu čel osvětlených nocí
hledám lásku
hledám její význam
kde ji znovu nalézt
má dívko
má největší fotografko našich pohledů
proč doma pláčeš?

pod starostí praskla žebřina
jež plápolá v krbu v podkroví
ale pro objetí je tu příliš těsno
radši uteču
a nebudu vědět
že dívka doma pláče

pravá láska
kde je?

z kavárny hledí můj hřích
přímo do sakristie katedrály
a zpoza věže měsíc
_______________už zpívá
má fotografko
najednou vím že můžeš odejít
zahradní alej kvete
myšlenkami

pravá láska
kde je?

radniční věž
s žárovkami svých hodin bodá do jícnu
té noci
dívají se dnes lidé ještě na hvězdy?
nepiš dál kdosi našeptává
ženské tělo je největší umění
a já najednou vím že můžeš odejít

pravá láska
znamená ztratit strach ze smrti

dennodenně člověče chodíš stejnou cestou
a nevíš jak se jmenuje ta krásná ulice
jaký štít je na jejím domě

pravá láska
kde je?
ptá se mě teď dívka s pláčem

smět se jen zase v dětské košilce
rozběhnout po poli
řekl bych jí to