Ponocný

14. listopadu 2015 v 16:38 | Dominik Bárt |  Seznam všech básní

Seděl jsem na nábřeží starém řeky Ostravice
na kajícné patě mostu jež mlčí tu
Oči mé jak jeho chtěly vznítit své svíce
jež vlnily se na oltáři v blankytu

Město dřímalo v klínu jeseně jak já v Tvém
Tajemstvím šeptalo vše jako v kostele
Magická luna v svém zrcadle karmínovém
cinkala červánky na denní koudele

Za siluetními vitrážemi mdlých stromů
svůj obraz malovala slunce lucerna
Chytal jsem vzduch vůně hvězdy a ruce zvonů
s klekáním zaplavily listí zlacená

Já jako ponocný snažil se vzbudit ohně
jež mezi dobrem a zlem dnem a nocí spí
jež hýčká podzimní luna v své pěnné sponě
jež ve vesmírném loubí jak aurora zní

Nad vlažným nábřežím vzplál azur ještě více
a pod růžencem slz a okamžiku jsem
nalezl ztracenou svobodu v stínu svíce
jež slila se v brunátném soumraku s mým snem

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama